Masáž je terapie, při které se mohou aplikováním tlaku na svaly a tkáně léčit zranění, zmírňovat bolesti a stres, zlepšovat krevní oběh a uvolňovat napětí.
Rozdělení masáží dle charakteru techniky:
1) Plošné masáže, u kterých se používá se tření, nebo posunu tkáně po spodních vrstvách
- Švédská masáž
- Reflexní masáž
- Aroma masáž
- Lymfatická masáž (lymfodrenáž) používá rytmické hnětení a zlepšuje tak tok tkáňového moku, zmírňuje otoky.
- Bowenova masáž (Bowenova technika) - velmi jemná manipulace s měkkou tkání, bowenista svými prsty nebo palci pohybuje kůží přes sval nebo šlachu, poté vyvine velmi jemný tlak (asi jako bezbolestný tlak na oční kouli) a po krátké čekací době a stále pod stejným tlakem sklouzne s kůží zpět. Mezi jednotlivými sériemi pohybů, tzv.procedurami, jsou krátké (asi 2 minutové) pauzy.
- Medová masáž ruská technika, používá přilnavosti medu nanášeného na kůži k intenzivní práci s podkožím
- Lomi lomi havajská technika, pracující s tlaky i třením ve vhodném rytmu
- Vodní masáž kombinuje hydroterapii a masáž; používá se k ošetření nejrůznějších bolestí svalů a kloubů, například artritidy. Jednou z forem je Perličková koupel.
- Ajurvédská masáž tradiční indický systém léčení, který sahá do roku 1800 před naším letopočtem, využívá terapeutické masáže a kombinuje je s nanášením hojivých aromatických olejů a bylin
2)Tlakové, bodové a liniové masáže, u kterých se používá tlak prstů a jiných částí těla
- Akupresura
- Reflexologie
- Thajská masáž
- Japonská masáž shiatsu
- Rolfing technika původem z USA, zaměřuje se na hluboké struktury pojiva, používá razantních přístupů (bušení pěstmi)[1]
- Kraniosakrální terapie technika původem z USA, byla vyvinula v roce 1977. Jejími tvůrci jsou chiropraktik John Upledger a doktor Ernest Retzlaff. Zaměřuje se na na měkké tkáně a tělní tekutiny. Rozeznává poruchy kraniosakrálního systému, kam patří hlava, páteř a křížová kost, propojené pomocí „pulzů“ obíhajícího mozkomíšního moku. Poruchy se napravují pomocí lehkého tlaku (asi jako váha pětikorunové mince) na různá místa systému; tímto způsobem se normalizuje proudění tekutiny a energie kraniosakrálním systémem.
- Masáž horkými kameny používající nahřáté lávové kameny, které mají schopnost dlouho v sobě kumulovat teplo.
- Sázení baněk - baňkování. Používá předem zahřátých nádobek, většinou skleněných, které při chladnutí vyvíjejí podtlak na kůži a podkoží. Působí nepřímo přes jednotlivé reflexní zóny na příslušné orgány.
- Moxování- požehování. Stimulace akupunkturních bodů teplem - nahříváním moxovacími tyčinkami vyrobenými z pelyňkového vláka.
